úterý 16. května 2017

Nu a mám po vyšetření.naštěstí všechno dobře
dopadlo a já si pořádně oddechla.
Když před pár lety ,po dlouhých bolestech ,j
sem se dověděla že mám závažné onemocnění jater,
byla to dost špatná zpráva.
Ve zdejší nemocnici  mě podezřívali nejdřív že to mám s alkoholu,
což ani nebylo možné a nebo že jsme měla utajenou žloutenku(?)
V každém případě po pár návštěvách v nemocnici
kdy se stav neměnil,na můj dotaz co mohu dělat pro
zlepšení..mě bylo primářem laxně odpovězeno že si mám zvyknou..
Že si lidé zvyknou na cukrovku nebo vysoký tlat takže
si musím zvyknout na to že mám půl jater mrtvých..
Díky dceři a jejich známostí jsme se dostala ze super
moderní miliardové nemocnice z našeho okresu..
kde pacient je jen přítěží do staré nemocnice do Plzně..
Tak sice nebylo nic super moderního ale lékaři byli velice
příjemní a po vyšetřeních mě bylo oznámeno že žádný alkohol.ani
nic jiného ale že jde o autoimunitní onemocnění jater
kdy žlučník vytváří něco co ničí játra.
Bohužel o vyndání žlučníku jsme bojovala už pár let,
mívala jsme šílené záchvaty..ale lékaři zde  řekli že to musím vydržet
že tam nemám kameny...Nu..k tomu už se nedá nic dodat.
Nakonec jsme skončila jako pacientka Ikemu v Praze.




Po roce a půl v péči velice milé lékařky..se můj stav stabilizoval
natolik že mohu jíst a dělat téměř vše co zdravý člověk.
Hodnoty se uklidnily..sice játra nedorostla ale nezlobí a i žlučník
přestal vyvádět.Jezdím na pravidelné kontroly a sebemenší
problém se hned vyšetřuje a hlídá.
Personál v této špičkové nemocnici je velice milý,příjemný,
je tam moc lidí po i před transplantacemi a všichni máme velice dobrý
pocit že jsme na tom nejlepším místě.
Jasně..vybavení nemůžou mít všechny špitály stejné ale
jak jsme poznala lékařský přístup je velice důležitý.
Lékař který se skrze mě díval na dveře.
.telefonem si domlouval výlet na hory,
a mě tvrdil že si musím zvyknout..je sice primářem..nebo aspoň v té době
byl ale..pro mě to není osoba které bych důvěřovala.
A co vím tak nejsem sama..
Takže dnes jsme dopadla dobře a za půl roku zase přijedu.
Díky paní doktorce Soně a prakticky všem v Ikemu 
se můžu stále radovat ze života.

Žádné komentáře: