Dnes jsme ráno vstala dřív a šla se napít..juknu jedním okem z okna a vidím běhat veverku

po kabelu na  naše smrky..

To byl fofr..bafla jsem foťák s teleobjektivem a fotodírkou ve vchodových dveří

jsem cvakala jak o závod...

Právě jukalo slunce od východu a veverce to krásně prosvětlovalo ocásek..

Pak zmizela ve stromě a tak jsem se odvážila jít blíž až pod smrky.

Slyším jí chroupat a číhám kde je a ona seděla kousek nademnou..mrskla po mě okem..

zdřejmě usoudila že ta osoba v pyžamu a vestě není nebezpečná,a v pohodě louskala šišky..

Pak jsem už ve zmrzlých rukách nemohla udržet foťák a šla domů..

venku byly 3 stupně a noční oděv mě zrovna moc nezahřál

Ale hřála mě radost že jsme tu veverku konečně  ulovila.

Běhá tu už několik let a to dostatečně rychle :-)