Když slunce za hory k večeru hlavu kloní a
opuštěné kopretince ,co na kraji louky smutně stojí
ozáří ještě posledním paprskem její krásu něžnou,
ta bílá barva která je daná..zbarví se téměř do krvava..
Kdo ví, jaký zítra bude čas.
zda zima či slunce jas..
Co se má stát to stane se
až zimní mráz ,kopretinkou zatřese
pokorně lístky skloní
usne a už se neprobudí.
Jen semínka roznese vítr po světě
a na jaře nová kopretina rozkvete................
Žádné komentáře:
Okomentovat